Co měsíc dal - Duben 2026

 

 

 

Na prvního máje, půda úrodná je, a my už teď víme, co si.. no ono už je třetího, ale víme co si, dáme si Co měsíc dal. Výběrové události za minulý měsíc, tedy za duben. Tak bez dlouhého otálení a mého úvodního blábolení.. pojďme na to.

Orion a toaleta

Na konci minulé glosy Co měsíc dal jsem sliboval, že se budeme věnovat misi Orion, a to vydatně. Nu, po měsíci jsem upravil názor, ano jen blbci nemění názory, páč po počátečním velezájmu jsem sám postupně úplně důkladně a precizně onu misi nesledoval. Takže si dnes jen připomeneme spíše takovou jednu kuriozitu. Krátce po startu měla posádka problém s toaletou. Role vesmírné instalatérky se ujala elektroinženýrka Christina Kochová, první žena, která se účastní lunární mise. Rozebrala části toalety a podle pokynů z Houstonu provedla řadu kroků, zatímco kontroloři na Zemi monitorovali systémy toalety a na dálku ji vypnuli a zapnuli. Oprava se podařila. Ale ouha, pár dní na to nastal opět problém, tentokát šlo o zmrzlou moč ve ventilačním potrubí. I tento problém ale nakonec posádka vyřešila a mohla pokračovat v klidu v misi, která jak už dnes víme, byla velmi úspěšná.

Odhalení identity tvůrce Bitcoinu

Tvůrcem nejznámější kryptoměny Bitcoin má být britský kryptograf Adam Back, tedy alespoň podle investigativních novinářů z The New York Times. Má to být právě Back, který se od počátku skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou jeden a týž člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil, anebo o totožné chyby a manýry v psaném projevu. O tom, že by Back mohl být osoba, která se skrývá za pseudonymem tvůrce kryptoměny Bitcoin, se spekuluje dlouho. „Nikdo neví, kdo je Satoši. A to je dobře,“ napsal Back v roce 2024 na síti X. „Jsi to ty. Hned se přiznej!“ reagoval jeden z uživatelů. „Já to nejsem,“ odpověděl Back. Ten byl mezi prvními lidmi, kteří od Nakamota obdrželi e-mail. V roce 2016 Backa jako možného tvůrce kryptoměny Bitcoin jmenoval deník Financial Times, a to vedle dalších možných kandidátů Nicka Szaboa a Hala Finneyho.

Je libo novou hru od Molièra

Je libo novou hru od Molièra, ale jistěže, jak si přejete, neozvalo se utržené sluchátko, nýbž AI. Projekt s názvem Molière Ex Machina týmu vědců a umělců za použití AI vycházel z představy hry, která nikdy nevznikla, ale měla k tomu potenciál, kdyby dramatik nezemřel tak náhle. Skoro 3 roky zkoumal tým, jak by mohla vypadat hypotetická nová hra dramatika Molièra. Představovali si přitom, že by ji napsal, kdyby žil alespoň o rok déle. Výsledkem pak byla  komedie Astrolog aneb Falešná znamení. Hra, která se v originále jmenuje L’Astrologue ou les Faux Présage, a jejíž název navrhla též AI, má jedno dějství o 15 scénách. Vypráví příběh naivního měšťana Géronta, kterého obelstí šarlatánský astrolog Pseudoramus.

KCD 2 získala cenu za nejlepší příběh na BAFTA

Česká PC hra Kingdom Come: Deliverance 2 (KCD 2) studia Warhorse získala prestižní cenu BAFTA v kategorii Nejlepší příběh. V konkurenci šesti nominovaných herních počinů porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku. Nominována byla KCD 2 ještě v kategorii nejlepší Účinkující v hlavní roli, jímž je britský herec Tom McKay, zde však už bodovala Clair Obscur Expedition 33 s herečkou Jennifer Englishovou.

Blamáž Leyenové - Appku na ověření věku prolomili hackeři za 2 minuty

Ano, byla to skutečně velevelká blamáž Ursuly a bruselské appky na ověření věku, hackeři totiž uvedli, že její prolomení trvá 2 minuty. Nově představená mobilní appka EU na ověřování věku se krátce po svém uvedení dostala pod ostrou kritiku odborníků na kyberbezpečnost. Ti upozornili na závažné nedostatky v ochraně dat i samotném fungování nástroje, který má pomoci omezit přístup nezletilých mimo jiné k sociálním sítím. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom představila appku jako „technicky hotovou“. Tak určitě.

Digitalizace CZ

O digitalizaci tu píši často, a ne často ale vždy s hlubokým povzdechem. V Česku zbývá digitalizovat do února 2027, tedy do odložené účinnosti zákona o právu na digitální služby, státu ještě 24 % služeb. Digitalizovat je tak třeba celkem 1327 z 1378 služeb, které je ještě potřeba převést do digitální podoby. 51 služeb které ještě zbydou, a které spadají pod tři resorty, stát digitalizovat zejména kvůli probíhajícím změnám legislativy nestihne. No tak uvidíme, ale mám obavu, že.. že to dopadně jako vždycky.

A jaký bude závěr dnešní glosy?

V dubnu se toho stalo jistěže mnoho, vybral jsem několik události, které mi přišly zajímavé. Jednou takovou další byl třebach zásah čínských orgánů do již téměř hotové akvizice AI firmy Manus Cukříkovou Metou. Číňani to nakonec zatrhli. Prostě se jim nelíbil export technologie do Amíkova. A tím můžeme považovat dnešní glosu stálé rubriky Co měsíc dal za uzavřenou.

Anděl Azazel