Kapitola II.
PŘEDMLUVA
Zdravím všechny své čtenářky i čtenáře.
Hned na úvod Vám chci poděkovat. Nečekala jsem, že můj návrat ještě po tak dlouhé době zaujme tolik lidí, a už vůbec jsem nečekala, že když přijdu s něčím novým, až tak moc odlišným, že i tak to bude mít takové ohlasy. Jsem mile překvapena, protože jsem měla o tomhle konceptu jisté pochybnosti, ačkoliv jsem mu velice věřila byl to skok do neznáma a celkem se vyplatil.
Takže ještě jednou díky.
A teď bych ještě jednou chtěla trošičku přiblížit, jak je to celé pojato. Dochází totiž k mylným domněnkám, že postavy o nichž píšu jsou inspirovány konkrétními lidmi. Může se to tak zdát, může to tak dokonce i být, ale ne zcela. Jak už jsem psala dříve, inspiraci mám z konkrétních příběhů, ale převážně je to celé smyšlenka mé hlavy. Pouze některé charakteristické znaky mohou být povědomé.Ale nezapomínejme, že tady jsme ve světě internetu. Tady se spousta lidí chová podobně, a já pracuji tak, aby to dávalo smysl a vzhledem k tomu, že příběh mám předem promyšlený, používám pouze to, co se mi hodí. Spíše bych řekla, že jedna postava, může obsahovat více různých lidí , ne jen jednoho konkrétního. Rozhodně ale není mým cílem, tímto způsobem někoho očerňovat, nebo se do něj navážet.
To by bylo tentokrát na úvod vše a já Vám po týdnu opět přeji hezkou zábavu a budu se těšit na zpětnou vazbu.
KAPITOLA II.
Co si to o sobě ten zmetek myslí... takhle se mi neustále motat do života. Toho bude litovat. Nějakej Trpaslík ... Nemá tušení, s kým si zahrává.
Petrovi myšlenky mu běhaly hlavou jako šílené. Cítil vztek, ponížení, pocit pomsty.
Petrovi myšlenky mu běhaly hlavou jako šílené. Cítil vztek, ponížení, pocit pomsty.
To, co "ZahradníTrpaslík" psal o tom, jak z chatu odhání slušné lidi svým chováním bral jako nesmysl. Jasně, sem tam se do někoho trochu naveze, ale to už je přece "jejich problém, že to nedokážou zpracovat"
Byl tím ale natolik rozhozený, že chodil po svém pokoji stále sem a tam, a nahlas vykřikoval nadávky.
"Hajzl, nechápu jakým právem si mě bere do huby"
Jeho hněv se s každou myšlenkou na Trpaslíka jen zvětšoval.
Petr bral chat velice vážně. Byla to součást jeho života. I když si byl vědomý toho, že musí alespoň v práci normálně fungovat, nedokázal na chat ani hodinu nemyslet. Stále dokola si přehrával různé věci, které se ten den staly a že se jich tam děje požehnaně.
Už je to dva roky, co se tam poprvé přihlásil. Byl zrovna ve stavu, kdy nutně potřeboval s někým komunikovat, a to jakkoliv. Zvolil proto právě chat.
Nikdy moc nebyl na seznamování na veřejnosti. Pokud to jen trochu šlo, lidem se raději vyhýbal. Přezdívku "DarkWolf" si vybral ihned, bez jakéhokoliv přemýšlení, protože přesně tak se Petr cítil.
Nikdy moc nebyl na seznamování na veřejnosti. Pokud to jen trochu šlo, lidem se raději vyhýbal. Přezdívku "DarkWolf" si vybral ihned, bez jakéhokoliv přemýšlení, protože přesně tak se Petr cítil.
Od té doby tam chodí denně. Je tam přihlášený ať dělá cokoliv. Je to součást jeho samotného.
Dnes se ale cítil hodně zle. Předchozí noc věnoval jiným aktivitám než byl spánek, cítil se unavený a vyčerpaný, ale spát jít nechtěl. Z pravé kapsy svojí bundy vytáhl sáček, který obsahem dost blízce připomínal cukr. Bílé krystalky které se lepily jedna na druhou bylo pro Petra vysvobození.
Droga byla jediná možnost, jak se Petr dokázal uklidnit. Začal je brát když mu bylo 19. Tedy před pěti lety.
Když držel v ruce ten pytlík vzpomněl si, jak krásně mu bude. Tenhle stav nedokázalo nahradit nic jiného. Pocit uklidnění a uvolnění, ten proud myšlenek který ho hnal dopředu, to všechno byl důvod, proč to dělal tak rád.
Dnes měl ale strach, že se mu to může vymknout z rukou. Cítil v sobě pocity, které by se tím mohly jen prohloubit. Nic z toho ho ale nepřimělo to neudělat.
Sáček s bílým obsahem si přinesl ke stolu, usadil se na postel, které mu sloužila spíše jako gauč a polovinu drogy ze sáčku vysypal na stůl. Vzal si do ruky kreditní kartu a začal z krystalek tvořit prášek. Byl velice pečlivý, svým způsobem ho uspokojovalo už jen to, se na to dívat. Samotná aplikace mu ale způsobovala velikou nechuť. Už před nějakou dobou si uvědomil, že ho to ničí víc, než by si dokázal připustit. Jeho nosní přepážka byla po těch letech natolik zničená, že téměř pokaždé začal krvácet. Byl to nepříjemný zážitek, který mu bránil vychutnat si naplno svůj prvotní stav.
I teď měl nachystané po ruce kapesníky, kterými krev zadrží, byl na to připravený. Už nebylo nic, co by ho v tomto směru nějak překvapilo.
Prášek byl připravený do tenké čáry, která byla delší, než jeho obvyklá dávka. Věděl, že dnes potřebuje o něco větší uvolnění, než normálně.
Zhluboka se párkrát nadechl, aby se připravil na ten nával různých pocitů, ze kterých pokud bude mít štěstí dosáhne přesně takového, který chtěl. Pocitu klidu a uvolnění.
Zacpal si levou dírku, naklonil se těsně nad stůl a silně vdechl prášek do nosu. To samé opakoval z druhé strany, protože na poprvé tam ještě malá troška zůstala.
Petr zavřel oči, znova se zhluboka nadechl a opřel se o zeď u které měl postel. Cítil se skvěle. Mnohem lépe, než předtím. Vysvobození bylo báječné.
Asi po pěti minutách si uvědomil, že mu z nosu neukápla jediná kapka krve, byl tím fascinován. Už dlouho se mu nestalo, že by se jeho rituál obešel bez krve. O to víc mu to celé připadalo skvělé. Nahmatal telefon, který měl položený vedle sebe a byl připravený vstoupit do světa chatu.
Asi po pěti minutách si uvědomil, že mu z nosu neukápla jediná kapka krve, byl tím fascinován. Už dlouho se mu nestalo, že by se jeho rituál obešel bez krve. O to víc mu to celé připadalo skvělé. Nahmatal telefon, který měl položený vedle sebe a byl připravený vstoupit do světa chatu.
Okamžitě po kliknutí na ikonku internetu mu vyskočila nabídka místností. Dnes vůbec nepřemýšlel do které z nich zavítá, šel na jistotu. Chtěl si trošku pohrát s Trpaslíkem, cítil totiž, že si to zaslouží.
Petr byl plný uměle vytvořeného sebevědomí a hned ze startu napsal. "Nazdar sopláci, tak jsem zpátky"
Byla sobota večer, takže byl chat plný lidí, kteří se chtěli bavit.
"Aaaa hele, nazdar Wolfe, už jsme na tebe čekali" Odpověděl mu na pozdrav "Strong" .
"Ahoj Strongu, tak co, jak to jde?" Petrovi bylo vlastně úplně jedno, co mu na to Strong odpoví.
Už ve chvíli, kdy se přihlásil poprvé nebyl jeho záměr najít si tady nějaké přátelé. Nikoho neměl fyzicky rád .
"Ale jo pohodička " odpověděl mu Strong.
V místnosti se objevilo systémové oznámení, že uživatelka "LussyPussy" vstoupila do místnosti.
"Ahoj lidičkové" Přivítala vlídně ostatní .
Petrovi se to náramně hodilo. Lussy znal už pár dní a podle fotky, kterou měla na profilu se mu taky velice líbila . Líbila se mu jako žena . Pro ty on měl slabost .
"Ahoj krásko, jak se dnes máš?" Zeptal se jí Petr.
"Mám se fajn, zrovna jsem si lehla se skleničkou vína do vany a začala jsem chtít společnost" "Lussy spolehlivě dokázala v mužích vyvolat touhy.
Petr se až zachvěl, jak moc toužil ji vidět naživo... Jeho představivost byla opravdu rozmanitá . Dokázal si představit úplně všechno.
"Kráska s vínem nahá ve vaně ... To se mi moc libi" Petrem proudily různé pocity, které byly poháněné drogou, kterou si před chvílí dal.
"Líbí? Tak to by mě zajímalo, jak by se ti to líbilo naživo" Text, který Lussy napsala odeslala do soukromé zprávy DarkWolfa, takže ji nikdo jiný nemohl vidět.
"Neprovokuj mě" Petr dodal usmívající se smajlík a dál si velice intenzivně představoval, jak teď Lussy asi vypadá . Ta představa mu létala hlavou a nešla zastavit.
"Když mě se zrovna chce provokovat, co s tím budeme dělat?" Odpověděla Lussy.
"Co kdyby jsi krásko uspokojila moje představy?"
"No já nevím, jak by se mi to mohlo podařit, takhle na dálku?" Zalaškovala Lussy.
"No já bych jeden nápad měl" V Petrovi se rozechvěl každý sval, který měl. Každá představa nahé Lussy ho vzrušovala víc a víc.
"Zkus mi ho říct, třeba to dáme nějak dohromady"
Už ve chvíli, kdy se přihlásil poprvé nebyl jeho záměr najít si tady nějaké přátelé. Nikoho neměl fyzicky rád .
"Ale jo pohodička " odpověděl mu Strong.
V místnosti se objevilo systémové oznámení, že uživatelka "LussyPussy" vstoupila do místnosti.
"Ahoj lidičkové" Přivítala vlídně ostatní .
Petrovi se to náramně hodilo. Lussy znal už pár dní a podle fotky, kterou měla na profilu se mu taky velice líbila . Líbila se mu jako žena . Pro ty on měl slabost .
"Ahoj krásko, jak se dnes máš?" Zeptal se jí Petr.
"Mám se fajn, zrovna jsem si lehla se skleničkou vína do vany a začala jsem chtít společnost" "Lussy spolehlivě dokázala v mužích vyvolat touhy.
Petr se až zachvěl, jak moc toužil ji vidět naživo... Jeho představivost byla opravdu rozmanitá . Dokázal si představit úplně všechno.
"Kráska s vínem nahá ve vaně ... To se mi moc libi" Petrem proudily různé pocity, které byly poháněné drogou, kterou si před chvílí dal.
"Líbí? Tak to by mě zajímalo, jak by se ti to líbilo naživo" Text, který Lussy napsala odeslala do soukromé zprávy DarkWolfa, takže ji nikdo jiný nemohl vidět.
"Neprovokuj mě" Petr dodal usmívající se smajlík a dál si velice intenzivně představoval, jak teď Lussy asi vypadá . Ta představa mu létala hlavou a nešla zastavit.
"Když mě se zrovna chce provokovat, co s tím budeme dělat?" Odpověděla Lussy.
"Co kdyby jsi krásko uspokojila moje představy?"
"No já nevím, jak by se mi to mohlo podařit, takhle na dálku?" Zalaškovala Lussy.
"No já bych jeden nápad měl" V Petrovi se rozechvěl každý sval, který měl. Každá představa nahé Lussy ho vzrušovala víc a víc.
"Zkus mi ho říct, třeba to dáme nějak dohromady"
"Co takhle, napadlo mě ... No zkrátka .. co kdybys mi poslala nějakou svoji fotku? To by mě opravdu hodně potěšilo."
Nebylo zvykem, aby byl Petr nějak milý, uměl se velice dobře přetvařovat a zvlášť, když mu o něco opravdu šlo, a tady, tady mu šlo o hodně. V reálném životě byl jen zřídkakdy schopný navázat nějaký milostný vztah, na to bylo jeho sebevědomí příliš malé. Bál se, co mu na to Lussy řekne. Snad bude souhlasit.
"No já ti nevím, jestli je to dobrý nápad." Váhavě mu odpověděla.
"Ty bys nechtěla, aby tvoje tělo ohodnotii specialista? Slibuju, že tvoje fotky budou u mě v bezpečí". Šel si Petr za jediným cílem.
"Víš co? Vlastně proč ne, přišla by mi škoda tě nepotěšit, tak výdrž"
Konečně odpověď, na kterou Petr čekal.
"Počkám tak dlouho, jak bude třeba krásná dámo"
Zatím co v místnosti "klábosení" probíhaly různé debaty, Petr se těšil pouze na jedinou zprávu. Na zprávu, která mu zajistí zábavu po zbytek večera.
"Tak jak jste na tom flákači? Zase další zabitý den na chatu? Nedávají nějaký film, na který se budete dívat s maminkama? Utrhl se Petr na pár jedinců, kteří se tam společně bavili.
"Že si nedáš pokoj Wolfe" utrousil poznámku jeden z místních.
Petr už odpovědí ale nevěnoval žádnou pozornost. Chystal se na fotku, která mu jistě za chvíli přijde.
Už to bylo víc jak pět minut, co mu Lussy napsala, ať počká. Rozhodl se jí napsat, i když chtěl trpělivě počkat.
"Tak co krásko? Už máš pro mě ten poklad?"
Trvalo dalších pár minut, než mu konečně přišla odpověď.
"Jsem tady, musela jsem se trošku upravit, jsi připravený?"
Petr byl připravený až až . Srdce měl až v krku a sám pro sebe se usmál.
"Jistě že jsem. Sem s ní, nemůžu se dočkat"
V mžiku mu přišla fotka, na kterou tak dlouho s napětím čekal.
Už v malém náhledu bylo vidět, že stálo za to si počkat. Zvětšená verze ovšem Petra nadchla víc, než čekal.
Na fotce nebyl vidět obličej, ale tělo pokryté pěnou. Lussy si s ní velice šikovně pohrála. "Ta ví jak chlapa rozpálit" Pomyslel si Petr.
Nebylo tam vidět nic konkrétního, ale rysy jejího těla dokazovaly, že byla ještě půvabnější než Petr doufal. V těle se mu všechno svíralo touhou mít ji u sebe, i když věděl, že by se sám k ničemu takovému reálné nikdy neodhodlal.
"No krásko, musím uznat, že jsi opravdu nádherná. Ani nechtěj vědět, co to se mnou dělá. Budu se teď muset na chvíli ztratit. Velice ti děkuji a neměj strach, tvá krása je u mě v bezpečí" Petr si už ani nepočkal na odpověď. Získal co chtěl a hodlal se tomu teď nějakou chvíli věnovat.
Jedním kliknutím opustil místnost.
Srdce mu bušilo vzrušením jen co se zase podíval na nahou Lussy pokrytou pěnou . Cítil se opravdu krásně. Přitom ještě před chvílí se cítil podstatně hůř. "Tenhle večer se mi opravdu povedl" řekl si Petr velice potichu sám pro sebe.
Opět se zájmem sledoval tu krásnou fotku a myslel na to, jak snadné bylo jí získat. Až neuvěřitelně snadné ...
Nebylo zvykem, aby byl Petr nějak milý, uměl se velice dobře přetvařovat a zvlášť, když mu o něco opravdu šlo, a tady, tady mu šlo o hodně. V reálném životě byl jen zřídkakdy schopný navázat nějaký milostný vztah, na to bylo jeho sebevědomí příliš malé. Bál se, co mu na to Lussy řekne. Snad bude souhlasit.
"No já ti nevím, jestli je to dobrý nápad." Váhavě mu odpověděla.
"Ty bys nechtěla, aby tvoje tělo ohodnotii specialista? Slibuju, že tvoje fotky budou u mě v bezpečí". Šel si Petr za jediným cílem.
"Víš co? Vlastně proč ne, přišla by mi škoda tě nepotěšit, tak výdrž"
Konečně odpověď, na kterou Petr čekal.
"Počkám tak dlouho, jak bude třeba krásná dámo"
Zatím co v místnosti "klábosení" probíhaly různé debaty, Petr se těšil pouze na jedinou zprávu. Na zprávu, která mu zajistí zábavu po zbytek večera.
"Tak jak jste na tom flákači? Zase další zabitý den na chatu? Nedávají nějaký film, na který se budete dívat s maminkama? Utrhl se Petr na pár jedinců, kteří se tam společně bavili.
"Že si nedáš pokoj Wolfe" utrousil poznámku jeden z místních.
Petr už odpovědí ale nevěnoval žádnou pozornost. Chystal se na fotku, která mu jistě za chvíli přijde.
Už to bylo víc jak pět minut, co mu Lussy napsala, ať počká. Rozhodl se jí napsat, i když chtěl trpělivě počkat.
"Tak co krásko? Už máš pro mě ten poklad?"
Trvalo dalších pár minut, než mu konečně přišla odpověď.
"Jsem tady, musela jsem se trošku upravit, jsi připravený?"
Petr byl připravený až až . Srdce měl až v krku a sám pro sebe se usmál.
"Jistě že jsem. Sem s ní, nemůžu se dočkat"
V mžiku mu přišla fotka, na kterou tak dlouho s napětím čekal.
Už v malém náhledu bylo vidět, že stálo za to si počkat. Zvětšená verze ovšem Petra nadchla víc, než čekal.
Na fotce nebyl vidět obličej, ale tělo pokryté pěnou. Lussy si s ní velice šikovně pohrála. "Ta ví jak chlapa rozpálit" Pomyslel si Petr.
Nebylo tam vidět nic konkrétního, ale rysy jejího těla dokazovaly, že byla ještě půvabnější než Petr doufal. V těle se mu všechno svíralo touhou mít ji u sebe, i když věděl, že by se sám k ničemu takovému reálné nikdy neodhodlal.
"No krásko, musím uznat, že jsi opravdu nádherná. Ani nechtěj vědět, co to se mnou dělá. Budu se teď muset na chvíli ztratit. Velice ti děkuji a neměj strach, tvá krása je u mě v bezpečí" Petr si už ani nepočkal na odpověď. Získal co chtěl a hodlal se tomu teď nějakou chvíli věnovat.
Jedním kliknutím opustil místnost.
Srdce mu bušilo vzrušením jen co se zase podíval na nahou Lussy pokrytou pěnou . Cítil se opravdu krásně. Přitom ještě před chvílí se cítil podstatně hůř. "Tenhle večer se mi opravdu povedl" řekl si Petr velice potichu sám pro sebe.
Opět se zájmem sledoval tu krásnou fotku a myslel na to, jak snadné bylo jí získat. Až neuvěřitelně snadné ...
Chci se všem omluvit, že jsem hned u druhé kapitoly nedodržela termín, snad mi bude odpuštěno.
OdpovědětVymazatI takhle kapitola je kratší, než jsem zamýšlela , ale tlačil mě čas.
Pokud mi to vyjde, tak jako omluvu bych během týdne chtěla vydat třetí kapitolu a v neděli tu čtvrtou.
D.
Já bych to nijak zvlášť nehrotil, kolikrát jsem tu Já oznamoval glosu na příští den a napsal jsem ji až čert ví kdy. Tohle říkám veřejně, páč jsme o tom s Dominikou mluvili i soukromě, a říkám to čistě sám za sebe a za Xglosy. Co na to čtenářové, to už je jiná, ale Já myslím že ta omluva v podobě příslibu brzkých dokonce dvou dílů je velmi slušná a dost dobrá zpráva.
VymazatA mám pro vás ještě jednu dobrou zprávu, po domluvě s Dominikou vznikne v Menu nová položka, kde budou k nalezení všechny kapitoly resp. nějak přehledně v obrázkové formě odkazy na všechny kapitoly, to pro ty, kteří by se potřebovali třeba k nějaké pasáži v určité kapitole vrátit a připomenout si ji, anebo pro ty, kteří se k tomu příběhu dostanou nově, aby si mohli vše přečíst hezky od začátku, a to bez toho, aby to museli mezi dalšími věcmi v této publikační části blogu hledat.
A-A
Dominiko, to se stane, že se termín nedá někdy dodržet, jak to tu už i Aza napsal. A podle mě, vyplatilo se počkat, druhá kapitola se mi moc líbí. Tobě se zdá Tvá nynější tvorba odlišná, já Tvoji tvorbu až tak moc neznám, ale povím Ti, Dominiko. Naopak, tento příběh co píšeš má grády a je nám čtenářkám a čtenářům dost blízký. Protože kdo se kdy pohyboval po chatech, dost podobných příběhů četl, tím myslím při psaní s lidmi, protože co člověk, to příběh.
VymazatTvoje psaní je prostě úžasné, protože to dost lidem připomene vlastní zkušenosti a že se někdo může ztotožnit s postavami ? To je naprosto logické . Kdo se bude chtít urazit, tak se urazí. Ty píšeš z prostředí chatů a tím je to pravděpodobnější, protože když čteme ,, normální,, beletrii, těžko nás napadne se s někým ztotožnit z románů či povídek.
Jen se ale nedej nikým zastrašit a pokračuj dál, vypadá to opravdu slibně a zatím jsi vybrala dvě zajímavé postavy. Polosirotka a narkomana. Jsem zvědavá na další . :)
::::::::::::: Oznámení Xglos :::::::::::::
OdpovědětVymazatDo Menu Xglos byla přidána nová stránka s názvem DOMI-Story. Naleznete tam všechny kapitoly Příběhu Dominiky na jednom místě.
Dále byly položky v Menu lehce přeskupeny. Věříme, že se Vám budou tyto změny zamlouvat a přispějí k Vaší lepší orientaci, přehlednosti a čtenářskému komfortu.
XGLOSY
Anděl Azazel
Mimochodem jsem ponechal u stránky DOMI-Story možnost komentářů (která je jinak vyhrazena jen pro články na blogu nebo stránku Xkozlovin), takže můžete i tam Dominice zanechat nějakou případnou "zpětnou vazbu".
VymazatA-A
::::::::::::: Xkozloviny: Další lednový pel-mel :::::::::::::
OdpovědětVymazatNová epizoda Xkozlovin je na světě. Vše podstatné včetně přehrávače v Menu Xkozloviny
Poslechněte si, chcete li.
A-A
Já bych si ráda poslechla, ale pořád mi nejde přehrávat. Rodinná rada naznala, že na vině je můj starý počítač, takže už pro mě mají dárek k narozeninám :)
Vymazat@ Nicnechapu
VymazatTak jestli si dobře vybavuji znamení, tak to je květen, tedy ještě s koncem dubna. Nu, tak to aby začali už pořádně šetřit :D Jinak z půblikačního pohledu je to zase naopak drahně dlouho, tak abych tu ještě vůbec byl, aby mi třeba z toho věčného odpadávání kusů z hlavy nakonec na tom krku něco zůstalo :D Jsem to krapet odlehčil ve víťostylu :D
A-A
::::::::::::: Dominika prostě Nika (trochu jiná) :::::::::::::
OdpovědětVymazatNapsal jsem článek "Dominika prostě Nika (trochu jiná)" ovšem začal jsem přemýšlet, kam ho umístím, Xglosa to není, fejetony v mém pojetí vypadají taky trochu jinak, a pak mě napadlo, že je ještě blog Aza Fórum na Libimseti. Myslím, že by bylo škoda, aby tento můj výtrus nespatřil světlo světa, a tak jsem ho umístil právě tam. Pokud byste si ho chtěli přečíst, klikněte ZDE
A-A